Na místě pozdějšího hradu je archeologicky doloženo slovanské hradiště z 9. – 10. století. Význam zdejší obchodní křižovatky dokládá i přestavba hradiště na přelomu 10. a 11. století, při níž bylo už použito kamene. V polovině 12. století dochází k postupné německé kolonizaci a germanizaci Chebska. Německý král a římský císař Fridrich I. Barbarossa nechal v areálu falcí v Alsasku a Porýní. Do dnešní doby se zachovala mohutná Černá věž, jejíž zdi z kvádrů až 1,5m dlouhých jsou silné 3,5m, patrová, tzv. dvojitá kaple patřící k nejcennějším románským památkám u nás a torzo paláce. Pozoruhodná jsou sdružená dvou až pětidílná románská okna dělená mramorovými sloupky a kdysi dokonce zasklená.
Chebsko se stalo součástí českého státu poprvé po vítězném tažení Přemysla Otakara II. (pouze na jedenáct let), podruhé jako věno Guty Habsburské, manželky českého krále Václava II. v roce 1285. O deset let později byl opraven a částečně přestavěn zchátralý chebský hrad. K dalším úpravám došlo v roce 1440, to už byl ovšem hrad integrován do městského opevnění. Významné události se s výjimkou zavraždění generálů Albrechta z Valdštejna napříště odehrávaly vždy ve městě. Také barokní opevnění hradu z roku 1673 bylo už budováno jako součást modernizovaného opevnění městského. Za třicetileté války byl hrad sice poškozen, osudným mu však bylo až dobývání Chebu, obsazeného francouzskými spojenci Prusů, rakouským vojskem za prusko-rakouské války. Hrad byl bombardován, zapálen a od roku 1743 byl zříceninou. Dočkal se už pouze konzervace jako významná historická a kulturní památka.
Bla bla bla