Zámecký areál v dominantní poloze nad městem, skládající se z dolního, dnes barokního zámku přestavěného z původního předhradí a horního zámku na místě hradu.
Výhodně položený, dobře opevněný hrad z přelomu 13. a 14. století nechal Jan ze Žerotína i s celým panstvím vložit v roce 1480 do zemských desk, čímž bylo připojeno celé Fulnecko k Moravě. V 60. a 70. letech 16. století za Baltazara Švejnice z Pilmsdorfu byl starý hrad přestavěn na dvoupatrový trojkřídlý renesanční zámek. Dokončen byl až za dalšího majitele Jana staršího Skrbeňského z Hříště, pod jehož ochranou pobýval ve Fulneku J. A. Komenský. Samotnému majitel však o panství přišel konfiskací za účast na stavovském povstání 1618 – 1620. Fulnek pak koupil Václav z Vrbna. Václav Bruntálský z Vrbna opravil zámek po zpustošení za třicetileté války a k paláci přistavěl třetí patro. Za pánů z Vrbna byl také postaven nový barokní palác, tzv. dolní zámek, jenž navazoval na původní opevnění. Velkými výdaji zadlužené fulnecké panství pánů z Vrbna koupila velkoobchodnická rodina Čejků z Badenfelsu. Po požáru v roce 1801 byl celý zámek postupně opraven pod dohledem lichtenštejnského stavitele z Krnova Jana Mihatsche. Dvě křídla horního zámku byla stržena a celek získal dnešní podobu. Počátkem 19. století byly v zámeckém parku zřízeny skleníky, oranžérie a rajská zahrada s malým chrámkem v empírovém slohu. V roce 1842 získal panství Kristyán Fridrich Ze Stockmaru, který je koupil pro belgického krále Leopolda. V držení tohoto královského rodu byl zámek až do druhé světové války. Poválečné účelové úpravy a zanedbání údržby vedlo k devastaci.
Bla bla bla