Zámek byl postaven na místě starší tvrze, z jejíž stavby se patrně téměř nic nezachovalo. Od r. 1585 do r. 1590 tak vlastně probíhala novostavba čtyřkřídlého zámku pro Mikuláše st. z Bubna, jehož dvůr byl až kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna obohacen o nádvorní arkády, které překryly původní sgrafitovou výzdobu nezvyklých geometrických vzorců. V přízemí mají arkády toskánské sloupky, v patře, kde snad měly být přímé překlady, je dnes pouze zastřešená chodba. Zámek byl restaurován roku 1886 a při této úpravě byla obnovena sgrafitová výzdoba, která zanikla raně barokní adaptací, podniknutou v letech 1670-90 Františkem Adamem z Bubna. Tehdy doplněné štíty vikýřů a risalitů stejně jako sochařská výzdoba na schodišti však zůstaly při restaurování zachovány. Z raně barokních úprav konce 17. století pocházejí také interiéry se štukovou výzdobou a malbami, znovu odkrytými v letech 1958-60. Zámecká kaple sv. Rodiny je rovněž vybavena původním raně barokním mobiliářem z poslední čtvrtiny 17. století. Ve 20. století začal zámek chátrat, od r. 1953 obnovován a v r. 1971 zpřístupněn. V roce 1993 byl vrácen v restituci, nynějším majitelem je Adam Bubna Litic.
Bla bla bla