Pozdně barokní zámek s novogotickou věží na místě bývalé tvrze, při něm rozsáhlý anglický park se stoletými duby. Vznik původní tvrze se datuje do roku 1325. Doba přeměny tvrze v zámek však není přesně známa. V roce 1577 jsou záznamy o tvrzi, od roku 1591 se již píše o zámku. To však může znamenat, že tvrz byla rozsáhlejší a honosnější než ostatní tvrze té doby. Z údajů a vyobrazení můžeme poměrně přesně určit, jak zámek vypadal v druhé polovině 17. století. Čtyřkřídlá, jednopatrová budova krytá šindelem, v nádvoří s arkádami. Venkovní strana zámku byla vyzdobena renesančními štíty. Na nároží stála nevysoká věž s barokní cibulovitou střechou, na opačném nároží se připojovala zámecká kaple. Konečnou podobu zámku dal až po roce 1850 Ferdinand Kinský, který zámek v Heřmanově Městci přebudoval na reprezentační rodové sídlo. Vyhovovala mu blízkost Pardubic, protože byl spoluzakladatelem právě vznikajícího dostihu Velká pardubická a mohl zde trávit se svými hosty každoroční podzimní období dostihů a honů. Úpravy začaly přestavbou nízké barokní v pětipatrovou pseudogotickou věž již v roce 1850, dokončeny byly v letech 1889 – 1890. Z úprav, které se týkaly hlavně interiérů, je nejvýznamnější vyřezávaný strop v jídelně z dílny vídeňského řezbáře J. Grüneho a přebudování obytných prostor v letech 1873 – 1878. Zámecká zahrada se změnila v rozsáhlý anglický park s regulovanou říčkou a vodními plochami. Ferdinand Kinský pobýval na zámku až do své smrti v roce 1905 a za jeho nástupců již zámek nedoznal výraznějších změn. Pouze v letech 1932 – 1933 dal Oldřich Kinský přistavět k východnímu traktu nové moderní křídlo. Panství držel rod Kinských až do konfiskace v roce 1945, kdy se stal zámek reprezentačním objektem ministerstva zahraničí.
Bla bla bla