Hodnotný pozdně renesanční zámek na okraji centra města, jehož arkádové nádvoří bylo před nedávnem zastřešeno průhledným krytem.
Tvrz se zde poprvé uvádí v roce 1398. Patřila moravskému markraběti Joštovi, další vlastník, Ctibor Tovačovský z Cimburka, ji nechal zpevnit a rozšířit. Následovali mocní Pernštejnové. Poč. 16. století nechal Jan z Pernštejna tvrz strhnout a na jejím místě postavil pozdně gotický zámek (tzv. starý). Jan Kropáč z Nevědomí se jako první na zdejším sídle trvale usadil a hrad znovu přestavěl. R. 1567 zde byl hostem císař Maxmilián II. Panství tehdy náleželo k nejvýnosnějším v zemi.
Renesanční zámek vznikal postupně na místě stržených hradních budov a na jeho stavbě se podílela řada stavebníků. Stavbu zahájil v 80. letech 16. stol. Jan mladší ze Žerotína. Pokračoval Jan Jetřich z Kunovic, Zdeněk Žampach z Potštejna pak vystavěl poslední křídlo a osmibokou nástavbu věže. Další majitel, Václav Mol z Modřelic, ještě dokončoval výzdobu interiérů. Panství mu však bylo za účast ve stavovském povstání zkonfiskováno a Ferdinand II. je daroval olomouckému biskupovi kardinálu Františkovi z Ditrichštejna. Hrad i město obsadili za třicetileté války Dánové. Ditrichštejnové už jen nechali opravit válečné škody a zámek využívali hospodářsky (kanceláře, potom pivovar a sýpky). Starý zámek vyhořel a byl zbořen. Na jeho místě vznikl nevelký park. V poslední době se po neúspěšné snaze o privatizaci ujalo zámku město. Součástí rekonstrukce je i diskutabilní, leč odvážné zastřešení arkádového nádvoří průhledným krytem, které umožňuje využívat tento jedinečný prostor ke kulturním účelům.
Bla bla bla